Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 2

Posledně jsme se dověděli, že kdyby inteligence pro vydělávání peněz pomocí obchodování potřebná byla, tak by byli všichni inteligentní lidé bohatí. Dnes se pokusíme odhalit psychologické vlastnosti vhodné pro obchodování.

Nejprve bych chtěl říct, že příklady v anketě vyplňované minule jsou stejné jako příklady, které pánové Daniel Kahneman a Amos Tversky (psychologové) použili k vytvoření „Prospect theory", za kterou získal Kahneman získal v roce 2002 Nobelovu cenu za ekonomii, „za aplikaci poznatků psychologie v ekonomii, zejména co se týče lidského uvažování a rozhodování v nejistotě". Tversky měl smůlu, protože se mu podařilo umřít dřív, takže ji nedostal. Oba se stali zakladateli „Behavioral economy". (Bohužel nevím, jak se to všechno oficiálně překládá.)

Do té doby předpokládaly ekonomické modely, že účastníci trhu se chovají racionálně, tj. rozumně, a logicky. Tento na první pohled rozumný předpoklad se podařilo v „Prospect theory" vyvrátit a na základě psychologických pokusů dokázat, že to tak není. Lidé se nechovají v tržním vztahu ani logicky, ani rozumně. Chovají se iracionálně, což dokazuje momentálně zuřící ekonomická krize.

Vyhodnocení ankety
Nejprve se tedy podíváme na výsledky ankety z minula a pak se z výsledků pokusíme vyčíst nějaká moudra, týkající se obecných psychologických postojů k obchodování.

Ankety se do doby jejího vyhodnocení zúčastnilo 10 účastníků. Odpovědi na jednotlivé otázky dopadly takto:
1A 80% pravděpodobnost výhry 4000 USD, a 20% nic zvolilo 30%
1B 100% pravděpodobnost výhry 3000 USD zvolilo 70%
to je dost přesně ve shodě s výsledky původního výzkumu (Kahneman, Tversky 1979), kdy tuto možnost (1B) volilo 80% respondentů.

2A 80% pravděpodobnost prohry 4000 USD, a s 20% nic zvolilo 90%
2B 100% pravděpodobnost prohry 3000 USD zvolilo 10%
to je také přesně ve shodě s původním výzkumem, kdy možnost 2A volilo 92% respondentů.

Vidíme, že ani během dvou generací se obecné psychologické postoje lidí k řešení takových situací nezměnily.

Psychologické nastavení
Nyní se z toho pokusíme vyvodit nějaké závěry. Nejdříve si rozebereme příklad 1, který se zabývá obecným postojem k výhrám (ziskům). Výsledky zcela jednoznačně ukazují, že většina lidí volí vyšší jistotu i za cenu menšího celkového výdělku. Tento postoj je velice přesně shrnut v přísloví „Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše."

Průměrná výhra v případě 1A (cena krát pravděpodobnost) je 4000 x 0,80 = 3200 USD
Průměrná výhra v případě 1B je 3000 USD
Vidíme, že i přesto, že průměrná výhra v případě 1B je menší, tak lidé volí vyšší jistotu a menší zisk.

Příklad 2, pak vypovídá o postoji k prohrám (ztrátám). Výsledky také zcela jednoznačně ukazují, že naprostá většina lidí volí vyšší celkové riziko v naději, že ztráty mohou být menší. Neboli, lidem nevadí zvolit vyšší riziko ztráty, pokud zůstává minimální naděje.

Průměrná prohra v případě 2A je 4000 x 0,80 = 3200 USD
Průměrná prohra v případě 2B je 3000 USD

Vidíme, že přesto, že průměrná prohra je v případě 2B menší, tak lidé naprostou většinou volí vyšší riziko s vidinou umenšení ztráty.
Tato vlastnost je odpovědná za oblíbené případy, kdy se v titulcích tisku objevuje. „Zaměstnanec položil nejstarší banku světa" „Riskantní operace důvodem bankrotu" a také může za odkládání rozhodnutí o uzavření ztrátového obchodu v naději, "že se to otočí" (hope mode).

Nyní tyto dva závěry spojíme, porovnáním preferované průměrné výhry 3000 a průměrné prohry 3200, tak můžeme definovat obecný závěr, že pro většinu populace:

Radost z výhry 1 Kč je menší než zlost z prohry 1 Kč.

Jestliže se dostaneme do ztráty, nevadí nám pouštět se do vyššího a vyššího rizika v naději, že se ztrátu podaří eliminovat, což vede k vyšším a vyšším ztrátám. Tímto způsobem se chová minimálně 90% lidí.

Pokud bychom na tomto modelu chování založili obchodní systém, tak během každých dvou obchodů (jeden ziskový, jeden ztrátový) proděláváme v průměru 200. To je dost neúspěšný obchodní systém, v každém kole přijít průměrně o dvě stovky. O pravděpodobnosti výher a proher nevíme nic, tak budeme předpokládat, že jsou stejné ve výši 50%, stejně jako při hodu mincí.

Typickým příkladem tohoto chování jsou gambleři a hráči na automatech. Proto jsou hrací automaty naprosto zaručeným způsobem vydělávání peněz. Také kasina a hazardní hry jsou založeny na znalosti a využití tohoto stavu, umocněné ještě tím, že se jedná o hry s nenulovým součtem s určitou průměrnou ztrátou na jednu sázku. Například pro ruletu je průměrná ztráta na jednu hru rovna 1/37 vsazené částky.

Ale co finanční instituce? Ty by přece měly zaměstnávat odborníky, ne? Pokud oborníky myslíme vzdělané a inteligentní lidi, tak ano. Ale ať mi nikdo neříká, že mezi těmito odborníky jsou všichni se správným psychologickým nastavením. To se příčí logice. Proto s pravděpodobností blížící se jistotě můžeme uvažovat, že 90% lidí ve finančním průmyslu má psychologické nastavení, stejné jako ostatní populace, čímž se vysvětluje chaotické a prapodivné chování finančních institucí před vznikem a během současné finanční krize.

Jakou strategii zvolit?
Jak bychom se tedy měli chovat? Z hlediska obchodování je správné volit 1A a 2B, neboli vyšší průměrný zisk a menší průměrnou ztrátu. Ale jak vidíte, tuto možnost zvolí jen minimum lidí. Takový obchodní systém má průměrný zisk na jedno kolo 200. Je to naprosto jasné, ale nikdo se tak nechová. Vidíme, že vlohy pro obchodování má v populaci okolo 10% lidí, takže se tím také vysvětluje, proč je 90% lidí při investičním/spekulativním obchodování neúspěšných.

Analýzy, předvídání pohybu trhů, nejrůznější obchodní systémy, známosti u zdroje, znalosti ekonomie, inteligence a vzdělání, to všechno není pro obchodní úspěšnost podstatné. Tyto znalosti jsou samozřejmě dobré, ale k úspěšnému obchodnímu chování nic takového nepotřebujete. Váš obchodní systém může být založen na házení mincí a přesto můžete dosahovat soustavného zisku.

Postačí dvě jednoduché zásady:
a) znát optimální velikost částky vložené do obchodu vzhledem k velikosti účtu*
b) ztráty likvidovat v zárodku a zisky nechat růst

Závěr:
Většina populace má psychologické nastavení, které se dá vyjádřit slovy: „Radost z výhry je menší než zlost z prohry".
Pokud se budeme podvědomě řídit tímto psychologickým nastavením, budeme vstupovat do vyššího a vyššího rizika, což zákonitě povede k vyšším a vyšším ztrátám.
Obchodní systém postavený na tomto psychologickém nastavení vždy generuje ztráty.
Zaměstnanci finančního průmyslu nevybočují z obecné psychologické charakteristiky.
Obchodníci mají psychologické nastavení odlišné od zbytku populace.
Pokud chceme být obchodníky a nemáme vhodné psychologické nastavení, musíme si být toho být vědomi a musíme se snažit tuto nevýhodu vědomě omezovat.
Obchodní přístup lze vyjádřit heslem: "Ztráty likvidujte v zárodku a zisky nechte růst".

*někdy příště