Dá se obchodování naučit?

Nejdříve si položme jinou otázku. Dá se naučit opravovat auto? Dá se naučit programování? Dá se naučit, aby se stal člověk lékařem? Nyní si už bez problému můžeme odpovědět. Ano, dá. V každé profesi potřebuje člověk nezbytnou dávku vědomostí, nějakou praxi, a posléze se dostaví (nebo nedostaví) výsledky.

Chceme-li umět dobře opravovat auto, tak nikoho nepřekvapí, že bychom měli znát funkci motoru a brzd. Když chceme umět programovat, musíme se naučit programovací jazyk a vědět co znamená který příkaz. Ani u studia medicíny nepřekvapí požadavek na znalost anatomie, chemie, histologie a všeho ostatního, co takový doktor potřebuje. Rozdílné bude i množství znalostí, které se musíme naučit. Opravovat auto se dá naučit celkem rychle – třeba za rok. Zvládnout programování bude asi trvat o něco déle, a studium medicíny zabere pět let. Opravář aut, prodává opravu auta, programátor prodává program, lékař prodává své znalosti medicíny a obchodník prodává peníze. Buď své, nebo cizí. Ovšem ani po získání nezbytných vědomostí a odpovídající praxi nám nikdo nezaručí, že budeme ve zvoleném oboru úspěšní.

Co obchodníci dělají?
Ten, koho máme na mysli pod pojmem obchodník, neprodává noviny ani auta. Nakupuje a prodává akcie, komodity nebo peníze. Pracuje na akciovém, komoditním, nebo peněžním trhu. Nakoupí – počká až se cena zvedne a pak prodá (long). Nebo nejprve prodá – a po poklesu cen si toho koupí víc zpátky (short). Ten, kdo obchoduje dlouhodobě je investor a má úlevy na daních (doba mezi nákupem a prodejem jsou měsíce či roky). Ten, který obchoduje krátkodobě, třeba v průběhu dní nebo hodin, bývá někdy hanlivě nazýván spekulant, ačkoliv se jedná o naprosto stejný druh obchodování, lišícího se jen délkou trvání obchodu.

Kdo se může stát obchodníkem?
Naprosto každý. Je jen potřeba se to naučit. Obchodovat může každý. Rozsah vědomostí nutný k úspěšnému obchodování nemusí být velký, dokonce ani míra inteligence nerozhoduje, protože základní pravidlo pro úspěšné obchodování zní: Nakupuj levně prodávej draze. Předpokládám, že teď jsem urazil všechny čtenáře, protože přece – to ví každý.

Co je potřeba znát?
Takže, kdy je ještě levně a kdy už je draze? Pro každého jindy. Pro investora může být dnešní cena levná a pro denního obchodníka drahá. Zda je cena drahá, nebo levná, určíme buď úvahou (selským rozumem), nebo si hodíme mincí, případně pomocí astrologie, ale naprostá většina obchodníků použije nějaký nástroj z oblasti technické analýzy.

Analýzou jsme zjistili, že jsou příznivé podmínky k nákupu/prodeji. Dalším krokem je rozhodnutí jestli nakoupíme/prodáme za hodně nebo za málo peněz. Když nakoupíme za málo, nevyděláme ani na obchodní poplatky. Když nakoupíme za hodně, můžeme prodělat tolik, že nebudeme mít na další obchodování. K rozhodnutí kolik je hodně a kolik je málo, budeme potřebovat znalosti z oblasti řízení toku peněz (money management). Vstoupili jsme na trh, cena se začala pohybovat opačným směrem a my teď trneme, že jsme ve ztrátě. Smíříme se se ztrátou a zlikvidujeme obchodní pozici, nebo ještě počkáme, až se cena otočí zpátky? Ztráta se prohlubuje, my propadáme čím dál většímu zoufalství, ale doufáme, že se to otočí.

Nebo jinak. Cena se začala pohybovat správným směrem a my vyděláváme. Cítíme se skvěle. Cena dále roste. Máme už realizovat zisk, nebo ještě počkáme? Co když se to otočí zpátky. Nebyl by lepší vrabec v hrsti? Náhle cena trochu poklesne, my zpanikaříme a obchodní pozici uzavřeme. Načež cena opět začne růst a my se tlučeme do hlavy, že jsme měli ještě počkat.

Abychom věděli, jak se máme chovat v podobných situacích je třeba poznat sám sebe. Vědět co s námi udělá ztráta, co s námi udělá zisk. Je třeba mít znalosti z psychologie obchodování.

Obchodování se dá naučit.
Potřebujeme jen vědět zda je cena drahá/levná. Zda máme nakoupit za málo/hodně peněz. A musíme zvládnout své emoce. Technická analýza, money management, a psychická odolnost. To jsou tři základní pilíře na cestě k tomu, stát se úspěšným obchodníkem. Bude-li jeden pilíř chybět, celá konstrukce se zřítí.

Čekání na zázrak

Největším nepřítelem obchodníka je stav, kdy čeká na zázrak. (hope mode). Vstoupili jsme do obchodu, dostali jsme se do ztráty a nyní čekáme, že se to otočí. Již několikrát jsme měli příležitost obchod uzavřít, buď s nulovým ziskem na break_even, nebo s mimimální ztrátou, nebo dokonce i s nějakým minimálním ziskem, avšak z nám neznámého důvodu jsme tak neučinili.

Místo toho nyní zíráme do grafu, mozek na plné pecky vymýšlí nejrůznější analýzy, podle kterých by mělo dojít k obratu a náš účet s zatím pomalu, ale jistě propadá do ztráty. Ztráta pomalu narůstá a nabývá téměř katastrofických rozměrů. Hledíme na obrazovku neschopni pohybu. V hlavě cítíme přímo fyzickou bolest z narůstající finanční ztráty. Několikrát se pokusíme vzít do ruky myš a ukončit obchod, ale nejde to.

Tady se to MUSÍ otočit! Jasně! Už se to otáčí. Cože? Co se to tam děje? Co se kde stalo, proč to padá, místo aby to rostlo? Zmatek v hlavě narůstá, bolest vyvolaná výší ztráty se zvyšuje, až dosáhne takové výše, že menším zlem je ukončit obchod.
Saháme po myši a ukončujeme své trápení.

Následky jsou katastrofální. Účet je popleněn. Je z nás psychická troska neschopná života. Zbabělec, kterého by do znovu do obchodu nedostali ani párem volů a samozřejmě okamžitě po ukončení obchodu se trhy otáčí, míří naším původním směrem a během krátké chvíle se dostanou na úroveň vysokých zisků, ovšem za předpokladu, že bychom tam byli.
Naprostá katastrofa.

Tomuto stavu se obecně říká čekání na zázrak (hope mode) a je nejnebezpečnějším stavem do kterého se obchodník může dostat. Což obchodníci, ti už něco zažili, takže mají aspoň představu, ale největší nebezpečí představuje čekání na zázrak pro příležitostné investory. Pro lidi neobeznámené s tímto nebezpečím je čekání na zázrak nejnebezpečnější hrozbou. Tento psychický stav, neschopnost rozhodnout o ukončení ztrátového obchodu může vést až k tomu, že člověk úplně zruší účet.

Nejvíce škod nadělá čekání na zázrak u forexu, komodit a všeobecně u obchodů s finanční pákou (půjčkou) a u obchodů, které trvají kratší dobu. Například u forexu hope mode v délce 3-4 hodiny může být naprosto zničující.

Pokud si teď říkáte, že rozumnému člověku se to stát nemůže, tak to je omyl. Čekání na zázrak (hope mode) nemá s rozumem a inteligencí nic společného. Je to jen a pouze psychická záležitost.

Jak se bránit?
Nejdříve je třeba zjistit, jestli máme k obchodování vlohy a jestli jsme náchylní k tomuto typu jednání. Nejlépe to zjistíme tím, že si založíme nějaký malý reálný účet, který je "určen k likvidaci". Uložíme tam částku, která je natolik malá, aby nás to neohrozilo, ale zároveń tak vysoká, aby nám bylo líto, když bychom o ni přišli. No a můžeme zkoušet. Tedy aspoň v případě, že už trochu ovládáme obchodní řemeslo a víme aspoň zhruba, co máme dělat.

Věci které mohou pomoci:
- stanovení obchodního plánu, kdy si napíšeme úrovně na kterých vstupujeme do obchodu, vystupujeme z obchodu se ztrátou, vystupujeme z obchodu se ziskem a co budeme dělat, když se obchod nebude vyvíjet podle plánu.
- dodržíme obchodní plán.
- předání zodpovědnosti k uzavření obchodu na druhou osobu
- uzavření poloviny obchodu, v případě, že se ztráta i nadále prohlubuje uzavření další poloviny, zbylá čtvrtina už by neměla dělat psychické problémy.
Nic nového, že?

Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 2

Posledně jsme se dověděli, že kdyby inteligence pro vydělávání peněz pomocí obchodování potřebná byla, tak by byli všichni inteligentní lidé bohatí. Dnes se pokusíme odhalit psychologické vlastnosti vhodné pro obchodování.

Nejprve bych chtěl říct, že příklady v anketě vyplňované minule jsou stejné jako příklady, které pánové Daniel Kahneman a Amos Tversky (psychologové) použili k vytvoření „Prospect theory", za kterou získal Kahneman získal v roce 2002 Nobelovu cenu za ekonomii, „za aplikaci poznatků psychologie v ekonomii, zejména co se týče lidského uvažování a rozhodování v nejistotě". Tversky měl smůlu, protože se mu podařilo umřít dřív, takže ji nedostal. Oba se stali zakladateli „Behavioral economy". (Bohužel nevím, jak se to všechno oficiálně překládá.)

Do té doby předpokládaly ekonomické modely, že účastníci trhu se chovají racionálně, tj. rozumně, a logicky. Tento na první pohled rozumný předpoklad se podařilo v „Prospect theory" vyvrátit a na základě psychologických pokusů dokázat, že to tak není. Lidé se nechovají v tržním vztahu ani logicky, ani rozumně. Chovají se iracionálně, což dokazuje momentálně zuřící ekonomická krize.

Vyhodnocení ankety
Nejprve se tedy podíváme na výsledky ankety z minula a pak se z výsledků pokusíme vyčíst nějaká moudra, týkající se obecných psychologických postojů k obchodování.

Ankety se do doby jejího vyhodnocení zúčastnilo 10 účastníků. Odpovědi na jednotlivé otázky dopadly takto:
1A 80% pravděpodobnost výhry 4000 USD, a 20% nic zvolilo 30%
1B 100% pravděpodobnost výhry 3000 USD zvolilo 70%
to je dost přesně ve shodě s výsledky původního výzkumu (Kahneman, Tversky 1979), kdy tuto možnost (1B) volilo 80% respondentů.

2A 80% pravděpodobnost prohry 4000 USD, a s 20% nic zvolilo 90%
2B 100% pravděpodobnost prohry 3000 USD zvolilo 10%
to je také přesně ve shodě s původním výzkumem, kdy možnost 2A volilo 92% respondentů.

Vidíme, že ani během dvou generací se obecné psychologické postoje lidí k řešení takových situací nezměnily.

Psychologické nastavení
Nyní se z toho pokusíme vyvodit nějaké závěry. Nejdříve si rozebereme příklad 1, který se zabývá obecným postojem k výhrám (ziskům). Výsledky zcela jednoznačně ukazují, že většina lidí volí vyšší jistotu i za cenu menšího celkového výdělku. Tento postoj je velice přesně shrnut v přísloví „Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše."

Průměrná výhra v případě 1A (cena krát pravděpodobnost) je 4000 x 0,80 = 3200 USD
Průměrná výhra v případě 1B je 3000 USD
Vidíme, že i přesto, že průměrná výhra v případě 1B je menší, tak lidé volí vyšší jistotu a menší zisk.

Příklad 2, pak vypovídá o postoji k prohrám (ztrátám). Výsledky také zcela jednoznačně ukazují, že naprostá většina lidí volí vyšší celkové riziko v naději, že ztráty mohou být menší. Neboli, lidem nevadí zvolit vyšší riziko ztráty, pokud zůstává minimální naděje.

Průměrná prohra v případě 2A je 4000 x 0,80 = 3200 USD
Průměrná prohra v případě 2B je 3000 USD

Vidíme, že přesto, že průměrná prohra je v případě 2B menší, tak lidé naprostou většinou volí vyšší riziko s vidinou umenšení ztráty.
Tato vlastnost je odpovědná za oblíbené případy, kdy se v titulcích tisku objevuje. „Zaměstnanec položil nejstarší banku světa" „Riskantní operace důvodem bankrotu" a také může za odkládání rozhodnutí o uzavření ztrátového obchodu v naději, "že se to otočí" (hope mode).

Nyní tyto dva závěry spojíme, porovnáním preferované průměrné výhry 3000 a průměrné prohry 3200, tak můžeme definovat obecný závěr, že pro většinu populace:

Radost z výhry 1 Kč je menší než zlost z prohry 1 Kč.

Jestliže se dostaneme do ztráty, nevadí nám pouštět se do vyššího a vyššího rizika v naději, že se ztrátu podaří eliminovat, což vede k vyšším a vyšším ztrátám. Tímto způsobem se chová minimálně 90% lidí.

Pokud bychom na tomto modelu chování založili obchodní systém, tak během každých dvou obchodů (jeden ziskový, jeden ztrátový) proděláváme v průměru 200. To je dost neúspěšný obchodní systém, v každém kole přijít průměrně o dvě stovky. O pravděpodobnosti výher a proher nevíme nic, tak budeme předpokládat, že jsou stejné ve výši 50%, stejně jako při hodu mincí.

Typickým příkladem tohoto chování jsou gambleři a hráči na automatech. Proto jsou hrací automaty naprosto zaručeným způsobem vydělávání peněz. Také kasina a hazardní hry jsou založeny na znalosti a využití tohoto stavu, umocněné ještě tím, že se jedná o hry s nenulovým součtem s určitou průměrnou ztrátou na jednu sázku. Například pro ruletu je průměrná ztráta na jednu hru rovna 1/37 vsazené částky.

Ale co finanční instituce? Ty by přece měly zaměstnávat odborníky, ne? Pokud oborníky myslíme vzdělané a inteligentní lidi, tak ano. Ale ať mi nikdo neříká, že mezi těmito odborníky jsou všichni se správným psychologickým nastavením. To se příčí logice. Proto s pravděpodobností blížící se jistotě můžeme uvažovat, že 90% lidí ve finančním průmyslu má psychologické nastavení, stejné jako ostatní populace, čímž se vysvětluje chaotické a prapodivné chování finančních institucí před vznikem a během současné finanční krize.

Jakou strategii zvolit?
Jak bychom se tedy měli chovat? Z hlediska obchodování je správné volit 1A a 2B, neboli vyšší průměrný zisk a menší průměrnou ztrátu. Ale jak vidíte, tuto možnost zvolí jen minimum lidí. Takový obchodní systém má průměrný zisk na jedno kolo 200. Je to naprosto jasné, ale nikdo se tak nechová. Vidíme, že vlohy pro obchodování má v populaci okolo 10% lidí, takže se tím také vysvětluje, proč je 90% lidí při investičním/spekulativním obchodování neúspěšných.

Analýzy, předvídání pohybu trhů, nejrůznější obchodní systémy, známosti u zdroje, znalosti ekonomie, inteligence a vzdělání, to všechno není pro obchodní úspěšnost podstatné. Tyto znalosti jsou samozřejmě dobré, ale k úspěšnému obchodnímu chování nic takového nepotřebujete. Váš obchodní systém může být založen na házení mincí a přesto můžete dosahovat soustavného zisku.

Postačí dvě jednoduché zásady:
a) znát optimální velikost částky vložené do obchodu vzhledem k velikosti účtu*
b) ztráty likvidovat v zárodku a zisky nechat růst

Závěr:
Většina populace má psychologické nastavení, které se dá vyjádřit slovy: „Radost z výhry je menší než zlost z prohry".
Pokud se budeme podvědomě řídit tímto psychologickým nastavením, budeme vstupovat do vyššího a vyššího rizika, což zákonitě povede k vyšším a vyšším ztrátám.
Obchodní systém postavený na tomto psychologickém nastavení vždy generuje ztráty.
Zaměstnanci finančního průmyslu nevybočují z obecné psychologické charakteristiky.
Obchodníci mají psychologické nastavení odlišné od zbytku populace.
Pokud chceme být obchodníky a nemáme vhodné psychologické nastavení, musíme si být toho být vědomi a musíme se snažit tuto nevýhodu vědomě omezovat.
Obchodní přístup lze vyjádřit heslem: "Ztráty likvidujte v zárodku a zisky nechte růst".

*někdy příště

Máte vlohy vydělat na finanční krizi? 1

Pro vydělávání peněz pomocí obchodování není potřebná inteligence. Copak? Snad vás to neuráží? Vždyť se to dá lehce dokázat. Kdyby pro vydělávání peněz pomocí obchodování inteligence potřebná byla, tak by byli všichni inteligentní lidé bohatí, že?
Co je tedy potřeba?

Nejprve se zastavme u pojmu obchodník. Běžně se tímto názvem označuje osoba, která se nám snaží něco prodat. Existuje tedy vztah obchodník – klient. Tak to není náš případ. Pro takový vztah bych volil raději výraz prodejce. Máte pravdu obchodník zní o něco vznešeněji než prodejce, proto se prodejci tímto slovem rádi označují, ale v nášem případě půjde o něc jiného.

Slovem obchodník označíme tu osobu, která má v angličtině vyhrazený název trader a v češtině je označena dvěma výrazy: investor, nebo spekulant. Ani jeden z těchto výrazů není přesný. Spekulant má historicky hanlivý význam, kterým se označuje osoba morálně závadná a investor může znamenat také osobu, která něco financuje, ať už se jedná o výdělečnou, nebo nevýdělečnou činnost.

Takže nyní se dostáváme k definici obchodníka, a to je osoba, která používá většinou vlastní peníze ke spekulativním nákupům akcií, komodit, a dalších finančních nástrojů za účelem zisku. Nyní již můžeme vymezit rozdíl mezi spekulantem a investorem, pokud si odmyslíme veškerá emotivní zabarvení. Investor je obchodník, jehož obchody přesáhnou určitou časovou hranici (v zákoně je tuším 6 měsíců) a spekulant je obchodník, jehož obchody trvají kratší dobu.

Takže tu máme obchodníka. Obchodník spekuluje na budoucí vzestup ceny. Nebo může spekulovat na pokles ceny. V době finanční krize, kdy ceny dramaticky klesají, obchodník spekulující na pokles může velmi dobře vydělávat. (Musí si jen zvolit správný trh.) Jak je možné, že se touto jednoduchou úvahou neřídí skoro každý? Je na tom něco tak zvláštního? Jak to, že to nedělají všichni?

Odpověď se bude skrývat ve vhodných vlastnostech, které obchodník potřebuje k tomu, aby byl úspěšný. Takže co je potřeba? Inteligence? Nezaškodí, ale už jsme si ukázali, že pouhá inteligence nestačí. Musíme zapátrat v psychologických vlastnostech. Musíme zjistit, jestli pro to máme nějaké vlohy.

Začneme anketou.
Uvedeme dva příklady, a v každém z nich budeme moci zvolit ze dvou odpovědí. Odpovědi 1A, nebo 1B (nikoliv obě najednou) a potom odpovědi 2A a 2B. Není to žádný chyták, nic se nikomu nestane, nic nikomu nehrozí. Zapamatujte si své odpovědi a příště si vysvětlíme co a jak.

Příklad 1
Zvolte si jednu z následujících možností:
1A s pravděpodobností 80% vyhrajete 4000 USD, a s 20% nevyhrajete nic
1B s pravděpodobostí 100% vyhrajete 3000 USD

Příklad 2
Zvolte si jednu z následujících možností:
2A s pravděpodobností 80% prohrajete 4000 USD, a s 20% neprohrajete nic
2B s pravděpodobností 100% prohrajete 3000 USD

Pokud máte rozmyšleno, tak si to zapamatujte. Pokud se vám chce, tak můžete vyplnit anketu aby i další čtenáři viděli, jak jsou na tom ostatní.

... to be continued...

Záloha hlavní stránky

bak

bak

bak

bak

bak

bak

bak

bak

bak

bak